Práce načerno se může pořádně prodražit. Vláda chystá výrazně přísnější pravidla.

Vláda schválila návrh zákona, který má výrazně zpřísnit finanční důsledky nelegálního zaměstnávání. Pokud kontrola odhalí práci načerno, mohl by zaměstnavatel nově doplácet odměny, daně a pojistné až za 12 měsíců zpětně. Návrh zatím není účinný, ale případné dopady mohou být značné.

Konec výmluv na první den v práci

„Dnes nastoupil poprvé.“ Právě podobná vysvětlení dosud komplikovala kontroly nelegálního zaměstnávání. Inspektoři totiž často dokázali prokázat, že člověk pracuje načerno, ale mnohem obtížnější bylo zjistit, jak dlouho tato situace trvá.

Nový vládní návrh má tento problém vyřešit zavedením právní domněnky dvanáctiměsíčního výkonu nelegální práce.

V praxi by to znamenalo, že pokud kontrola prokáže nelegální nebo nehlášenou práci, bude se předpokládat, že pracovník u daného zaměstnavatele působil již 12 měsíců před odhalením.

A právě zde začíná pro zaměstnavatele největší finanční riziko.

Co všechno bude muset zaměstnavatel doplatit?

Podle návrhu by zaměstnavateli mohly vzniknout zpětné finanční povinnosti za celé předpokládané období.

1. Odměna za nelegální práci

Za každý měsíc předpokládaného nelegálního zaměstnávání by se při nedoložení jiné skutečné výše odměny vycházelo z částky odpovídající 1,5násobku průměrné mzdy.

2. Sociální a zdravotní pojištění

Zaměstnavatel by musel vypořádat také dlužné pojistné, které mělo být v souvislosti s výkonem práce odvedeno.

3. Daň z příjmů

Součástí finančního vypořádání by byla rovněž odpovídající daňová povinnost.

4. Pokuty za porušení zákona

Doplatky by navíc nebyly náhradou za případné sankce. Již podle současných pravidel může podnikající fyzické nebo právnické osobě za umožnění nelegální práce hrozit pokuta až 10 milionů korun.

Jeden pracovník, téměř milion korun. Jak je to možné?

Představme si modelovou situaci, kdy kontrola odhalí jednoho nelegálně zaměstnávaného pracovníka.

Pokud bychom pro jednoduchost počítali s průměrnou měsíční mzdou 50 000 Kč, vypadal by výpočet podle navrženého mechanismu následovně:

• Průměrná mzda: 50 000 Kč
• Základ pro měsíční odměnu: 75 000 Kč (1,5násobek)
• Předpokládaná doba práce: 12 měsíců
• Výsledná částka odměny: 900 000 Kč

A to stále nejsme u konce. K této modelové částce by přistupovalo vypořádání příslušných daní a pojistného, případně také pokuta.

Jediný nelegálně zaměstnávaný pracovník by tak mohl představovat finanční problém přesahující milion korun.

Jde samozřejmě o ilustrativní příklad. Skutečná výše povinností by závisela na zákonném způsobu výpočtu, prokázaných okolnostech a případných úpravách návrhu během legislativního procesu.

Důkazní břemeno se obrací. Zaměstnavatel bude muset doložit skutečnost

Další zásadní změnou je přesun důkazního břemene ohledně délky výkonu práce a výše odměny.

Kontrolní orgány budou muset i nadále prokázat samotnou existenci nelegální nebo nehlášené práce. Pokud se jim to však podaří, nastoupí navrhovaná dvanáctiměsíční domněnka.

Tvrdí zaměstnavatel, že dotyčný pracoval pouze dva týdny? Nebo že jeho skutečná odměna byla nižší?

Pak bude na něm, aby tyto skutečnosti doložil.

Pomoci mohou například věrohodné záznamy o docházce, pracovní dokumentace nebo další průkazné podklady.

Pozor, pravidlo by fungovalo i opačně. Pokud kontrola zjistí, že nelegální zaměstnávání trvalo déle než 12 měsíců nebo že pracovníkovi náležela vyšší odměna, budou se povinnosti odvíjet od skutečně prokázané doby a výše odměny.

Koho se změny mohou dotknout?

Nová pravidla by se netýkala pouze velkých zaměstnavatelů. Riziko vzniká všude tam, kde skutečný způsob výkonu práce neodpovídá zákonným požadavkům.

Typicky může jít o:

• Brigádníky a příležitostné pracovníky, kteří vykonávají závislou práci bez řádného pracovněprávního vztahu.
• Spolupráci s OSVČ, která ve skutečnosti vykazuje znaky závislé práce a může naplňovat podstatu takzvaného švarcsystému.
• Zaměstnávání cizinců, u nichž nejsou splněny příslušné zákonné podmínky nebo povinnosti hlášení.
• Firmy využívající externí pracovní sílu, pokud skutečné uspořádání spolupráce vede k nelegálnímu zaměstnávání.

Samotná spolupráce s živnostníkem nebo využívání brigádníků samozřejmě nelegální není. Rozhodující je skutečný charakter práce a dodržení příslušných povinností.

Co by si měli zaměstnavatelé zkontrolovat už nyní?

Přestože navržená úprava ještě neplatí, prevence se rozhodně vyplatí.

Zaměstnavatelé by měli věnovat pozornost především správně uzavřeným pracovním smlouvám a dohodám, zákonným registračním a oznamovacím povinnostem, evidenci odpracované doby a řádnému vedení mzdové dokumentace.

Důležité je také prověřit spolupráci s externisty a živnostníky, aby její skutečné podmínky odpovídaly zvolenému smluvnímu vztahu.

Právě důsledná dokumentace může v případě kontroly sehrát zásadní roli.

Kdy začnou nová pravidla platit?

Vláda návrh schválila 31. srpna 2026. Poslanecké sněmovně byl předložen 8. září 2026 a dne 16. října 2026 se jím poslanci zabývali v prvním čtení. Návrh byl následně přikázán k projednání výborům.

K 20. říjnu 2026 tedy nejde o účinnou právní úpravu. Návrh musí ještě projít legislativním procesem a jeho konečná podoba se může změnit.

Vyplatí se mít v pracovněprávní a mzdové agendě pořádek

Připravovaná opatření vysílají zaměstnavatelům jasný signál: stát chce výrazně ztížit nelegální zaměstnávání a omezit možnosti, jak se vyhnout odpovědnosti za neodvedené daně a pojistné.

Pro poctivé podnikatele může být výsledkem spravedlivější konkurenční prostředí. Pro zaměstnavatele, kteří povinnosti podceňují, naopak výrazné finanční riziko.

Správně nastavená mzdová agenda, včasné plnění povinností a průkazná evidence jsou tou nejlepší prevencí.

V PAVELDVORSKY.CZ pro vás legislativní novinky sledujeme a přinášíme přehledně a srozumitelně informace, které mohou ovlivnit vaše podnikání.

Zdroj: Ministerstvo financí ČR, Poslanecká sněmovna - sněmovní tisk 301, MPSV - Nelegální zaměstnávání.